Jednolodní kostel nesoucí výrazné prvky venkovského pozdního baroka, pravoúhle uzavřeným presbyteriem a věží v ose průčelí z roku 1780. Ráz průčelí kostela určuje předsazená hmota hranolové věže, spojená s lodí konkávně probranými plochami zdí. Fasáda věže je hladká, s lizénami na nárožích. V přízemí je hlavní vchod s půlkruhovým záklenkem, v podstřeší, pod segmentově vybíhající římsou, jsou ciferníky hodin. Věž je završena cibulovou bání s lucernou. V konkávních plochách po stranách věže jsou boční pravoúhlé vchody a oválná okna. Fasádu lodi a presbyteria člení lisénové rámce. Loď je dvouosá, boční strany kněžiště jsou jednoosé, s okny s půlkruhovými záklenky v jednoduchých šambránách, nároží lodi jsou zaoblená. Kněžiště téměř čtvercového půdorysu je užší, ale stejně vysoké jako loď, při jeho evangelijní straně stojí pravoúhlá sakristie s oratoří v patře, krytá valbovou střechou. Interiér lodi a sakristie je klenut pruskými klenbami. Prostor presbyteria odděluje od lodi půlkruhový vítězný oblouk, plochy zdí po stranách oblouku jsou konkávně probrané. Kněžiště je zaklenuto českou plackou, výběhy klenby dosedají na pilastry s římsovými hlavicemi. Za hlavním oltářem je mělká nika, která se na exteriéru projevuje mírným konvexním vypnutím zdiva v ose závěru.
Kostel byl opraven po povodních v r. 1997-1998.